Vážení a drazí spoluobčané,

    v době psaní tohoto článku mi není zrovna dvakrát do juchání. Skolila mě nějaká viróza či angína - ještě nevím. Ale věřím, že to určitě bude brzy lepší a stejně jako Vy prožiji přenádherný adventní čas.

    V listopadu se toho v Oáze dělo a ještě děje opravdu hodně, máme napilno. V době uzávěrky tohoto čísla Lidického zpravodaje máme z listopadového programu ještě před sebou setkání se Slávkou Kopeckou i předvánoční výstavu.

    Již jsem ale navštívila Svatomartinskou mši a krásnou výstavu retro kočárků a hraček paní Pernerové (Hanzlíkové) a musím se přiznat, že jsem byla úplně unešená! Paní Pernerová se mi také od srdce smála, neb má nejčastější slova byla: „Tu panenku mám někde na hůře také!“, „Jaruško, podívej, v takovém kočárku jsem vozila panenky já!“, „Jééé tady toho Smolíčka jsme se strýčkem hrávali také a tady tuto hru máme dokonce ještě po stařence…“ No co Vám budu povídat, hned jsem omládla nejméně o 20 let. A že to na mně bylo znát  Moje dcerka Jaruška si se mnou následující den dobrovolně šla prohlédnout výstavu ještě jednou. Samozřejmě byla trochu zklamaná, že jí maminka žádnou hračku nekoupila, ale i takových akcí by se děti účastnit měly! Za sebe moc a moc za tuto krásnou výstavu děkuji, neb jsem jako kolemjdoucí měla možnost pozorovat i přípravy této výstavy a musím říct, že to dalo paní Pernerové a jejím pomocníkům nemalou práci. Děkuji.

    Co dále psát do prosincového zpravodaje? Snad jen, že Adventem začíná církevní rok. Tak začněme už třeba teď (a ne až v novém roce) myslet na sebe, na své blízké, na poslání Vánoc. Nenuťme se do úklidu (i když by to naše domovy potřebovaly), do nakupování (i když sami chceme pod stromečkem najít třeba knížku ), do vaření a pečení (i když se na cukroví moc těším). Zkusme vše dělat podle svých časových možností a hlavně podle nálady a chuti. Sami uvidíte, že toho stejně hodně stihneme.

    Za všechny zaměstnance Mementa Lidice i za obyvatele Oázy Vám srdečně přeji přenádherný čas adventní, pokojné vánoční svátky a v novém roce vše nejlepší!

    Za sebe přidávám ještě přání hodně Božího požehnání, klidu a míru v srdci a duši.

Michaela Indráková