Vážení a milí spoluobčané, přátelé Mementa Lidice, dovolte mi, abych koncem května opět napsala pár slov. 

    V prvé řadě jsem velice ráda a pevně věřím tomu, že nejsvízelnější část roku 2020 máme již za sebou. Těší mě, že i u nás v domě Oáza se pomalu vracíme do zaběhlých kolejí. Provoz kadeřnictví a masáží už byl zdárně obnoven, vrátili jsme se i ke cvičení jógy a setkání v rámci cyklu Literární kavárna 2020. 

    Za druhé bych ráda touto cestou poděkovala. Nerada bych na někoho zapomněla a nechtěně tak někoho urazila, ale chci především poděkovat všem, kteří se u mě nebo na obecním úřadě nahlásili jako dobrovolníci ochotní nám v Oáze pomáhat. Uvědomila jsem si, že v Lidicích i v blízkém okolí existuje spousta lidí, kteří nemyslí jenom na sebe, ale i na seniory (nejen) v naší Oáze. 

    Na tomto místě bych chtěla uvést poděkování rodinným příslušníkům a osobním přátelům obyvatel Oázy. Ukázalo se, že nikdo z obyvatel není úplně sám - každý má někoho. S pomocí svých blízkých a známých, případně s pomocí si navzájem, se senioři dokázali v této těžké době o sebe postarat. Opravdu jsem moc ráda, že to všichni zvládli. Také bych chtěla poděkovat všem obyvatelům domu Oáza, že se chovali zodpovědně a ohleduplně sami k sobě, ale především ke svému okolí. Vím, že některá mnou zavedená opatření se jim příliš nelíbila, ale všichni do jednoho je respektovali.

    Na závěr se pokusím ve zkratce shrnout poděkování těm, kteří mi na začátku pandemie utkvěli v paměti asi nejvíce. Děkuji paní starostce a Kláře Kalibové, že se postaraly a sehnaly nám dostatek dezinfekčních prostředků na řádný a bezpečný úklid, který s pečlivostí pravidelně vykonává Vlaďka Burkytová. Paní Vondruškové za zajištění prvních roušek. O roušky se dále staraly i paní Doušová s paní Dingovou. Taktéž děkuji neznámému pánovi (jehož jméno jsem bohužel zapomněla), který v Oáze zazvonil a bezplatně nabídl roušky. Paní Nešporové, která se se svým bezvadným návodem doneseným až do domu pokoušela naučit šít roušky i mě ☺ (Zatím to stále ještě neumím, ale budu cvičit.) V neposlední řadě děkuji také rodinám Mezerovým, které nám také darovaly řadu ochranných pomůcek. A jak jsem se zmínila na začátku – děkuji všem těm, kteří byli ochotni nám v případě nouze s čímkoliv pomoci. Díky COVID-19 jsem poznala řadu nových a hodných lidí a zjistila jsem se, že mezi námi stále žije více dobrých lidí než těch špatných. 

    A co říct závěrem? Ať nás Bůh opatruje a my se s uvolňování opatření radujeme, ale zůstáváme pokorní a poučení. Krásný konec jara a začátek léta Vám všem.

Michaela Indráková